Theraphosidae

pavouci

terárium

Severní Amerika

Mexiko,

mírumilovná

8 cm

25°C - 26°C

nenáročná

masožravec - drobní hlodavci, bezobratlí

Vedle klepítek mají ještě makadla, která slouží k opoře při běhu a k rozmnožování. Na konci těchto makadel mají samečci tzv. samčí bulby, ve kterých samci přenáší sperma, když hledají samici a chtějí se s ní spářit.

Jedná se o zemního sklípkana. Mláďata jsou v prvních svlecích světlá a s černým flíčkem na zadečku, zde má žahavé chloupky. V prvních pěti svlecích jsou svlekové nárůsty velmi malé. Od 5.-7. svleku se mláďatům na končetinách pomalinku začínají rýsovat plamínky na kolenech. Dalším růstem plamínky přibírají na intenzitě a černý flíček už splývá na celočerném zadečku. A hlavohruď mezitím dostává béžově zlatou barvu a tmavé lemování. Odrostlí jedinci a dospělci mívají po svlékání narůžovělé chloupky a to je dělá netypickými. Po několika dnech ale výrazně ztmavnou. Dospělé samice dorůstají 8 cm v těle, schopné páření jsou už ale v 5,5 cm. Dospělí samci dorůstají 6 cm v těle. Tento sklípkan pochází také z Mexika, kde obývá pouště a polopouště. Staví si nory pod kameny a ve svazích. Atraktivní zbarvení sklípkana vedlo k drancování přírodních nalezišť ve své domovině, a proto skončil v seznamu CITES. Odchov není snadný jako např. u B. albopilosa. Ovšem pokud se vše vyvede, vytvoří samice pět týdnů po spáření kokon, který opustí až 1000 mláďat za 7-10 týdnů. Jedná se o velmi mírný a poměrně aktivní druh, který je často viděn mimo úkryt. V zajetí je potřebná teplota okolo 25-26 st. C. Jinak platí pro chov stejná pravidla jako u B. vagans. Vzdušná vlhkost by se měla pohybovat okolo 50-60 %. Tento druh je vhodný pro začátečníky!