Biotop Malawi Obsah: Úvod Základní údaje Parametry vody Flora Fauna - plži - mlži - ryby Malawské ryby v akváriu Jak na ně ... Další informace najdete na: Úvod Rozhodl jsem se přispět svou troškou do mlýna a "obohatit" tento web článkem o jezeru Malawi. Rozhodně se nesnažím o nějaký "odborný" článek, jde spíše o takový souhrn informací posbíraných z různých zdrojů, ať už internetu, knih nebo časopisů. Cílem je poskytnout začínajícím i stávajícím příznivcům Malawi velice stručný přehled o tomto zajímavém a unikátním biotopu a snad i nějakou informaci navíc. Základní údaje Jezero Malawi, též zvané Nyasa se nachází ve východní Africe v tzv. Velké příkopové propadlině. Velká příkopová propadlina byla utvářena v třetihorním období rozlámáním pevninské desky. Na africkém kontinentu se větví na východní zlom a západní zlom. Oblast východoafrického příkopu je vyplněna řadou hlubokých jezer a Malawi je jedním z nich. Leží v jižní části západního zlomu. Mezi další nejznámější pak patří jezero Tanganika a Viktoriino jezero. Původně bylo jezero Malawi zřejmě spojeno s jezerem Tanganika, k oddělení došlo pravděpodobně někdy v době zhruba před 6 miliony let. Celá oblast Velké příkopové propadliny je stále seismicky aktivní. Jezero bylo známé již v 16. a 17. století Portugalcům, ale pak upadlo v zapomnění. Pro moderní západní civilizaci objevil jezero v roce 1859 skotský cestovatel David Livingstone na jedné ze svých výprav do vnitrozemí Afriky. Z této doby také pochází již zmiňovaný název Nyasa, což v řeči místních domorodců znamená "jezero" nebo "velká voda". Na březích jezera Malawi se rozkládá území tří států - Malawi, Mozambiku a Tanzanie. Údaje o rozloze jezera, o jeho délce a šířce se podle různých zdrojů liší. Spokojme se s tím, že plocha jezera je nejčastěji uváděna v rozmezí cca 25 000 - 30 000 km2, což Malawi řadí na 8. - 10. místo mezi největšími jezery na světě. Jisté je, že jde o třetí největší jezero na africkém kontinentu po Viktoriině jezeře a jezeře Tanganika. Na délku měří 557 km a v nejširším místě pak 75 km ( pro představu - vzdálenost mezi nejzápadnějším a nejvýchodnějším místem ČR je 493 km). Největší hloubka jezera je 706 metrů, jde tedy o 4. nejhlubší jezero na světě a 2. nejhlubší jezero v Africe. Hladina leží v nadmořské výšce 475 m. n. m. a během roku kolísá v rozmezí cca 1 m v závislosti na srážkách v okolních oblastech. Roční srážky se pohybují mezi 650 mm na jihu až po 2500 mm v severních částech. Největší roční ztráty vody z jezera způsobuje odpar (80 - 90%), zbylých 10 - 20% je odváděno řekou Shire, která vytéká z jižní části jezera a odvádí jeho vody přes jezero Malombe do řeky Zambezi a ta dále do Indického oceánu. Pobřeží jezera Malawi je velice různorodé. Na severu skalnaté strmé útesy sestupují přímo do jezera, místy vytvářejí chráněné zátoky. Jih jezera naopak leží v nížině. Na březích můžeme nalézt dlouhé, pozvolna klesající písčité pláže, široká ústí řek i břehy přecházející do močálů a bažin. Na části jezera je zřízena přírodní rezervace o rozloze 94 km2, která je zapsána i na seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Parametry vody Jezero Malawi je představitelem tzv. tropických jezer, jeho vody jsou trvale teplotně rozvrstveny. Svrchní nejteplejší vrstva sahá do hloubky 40 - 100 m v závislosti na ročním období a hloubce jezera a teplota vody se zde pohybuje mezi 24 - 28 °C. Střední vrstva je o několik stupňů chladnější a sahá do hloubky cca 220 m. V této vrstvě existuje silné vertikální proudění, které přináší do svrchní vrstvy rozpuštěné živiny z vrstev spodních. Teplota spodních vrstev v hloubkách větších než 220 m je konstantní - 22,5 °C. Tyto vrstvy neobsahují rozpuštěný kyslík, naopak jsou nasyceny dusíkem, fosforem a hlavně sirovodíkem, proto jsou téměř bez života. Jsou ovšem velice bohaté na živiny důležité pro rozvoj planktonu. Voda v jezeře je čistá, s poměrně velkou průhledností i přes 20 m. Mezi akvaristy se často traduje, že voda v Malawi je tvrdá, ale není tomu tak. Voda v jezeře je měkká až středně tvrdá s celkovou tvrdostí 4 - 6 dGH, uhličitanovou tvrdostí 6-8 dKH, zásaditá s pH 7,5 - 8,8. Vodivost se uvádí 200 - 235 µS/cm. Flora Po celém jezeře rostou na skalnatých stanovištích husté porosty vláknitých řas, které sahají do hloubky 5 - 6 m. Hojné jsou i různé druhy sinic. Na chráněných písčitých nebo bahenních stanovištích pak rostou některé duhy rodu vallisneria (V. aethiopica), potamogeton (P. schweinfurthii a P.. pectinatus - rdest hřebenitý), ceratophyllum nebo myriophyllum. Močálovité oblasti jsou porostlé vlhkomilnými trávami, např. Phragmites mauritianus, Phragmites communis - rákos obecný, Panicum repens, Vossia cuspidata. Některé zátoky jezera s mělkou vodou jsou lemovány hustými koberci z plovoucích rostlin Pistia stratiotes nebo leknínů (Nymphaea caeruela, N. capensis, N. lotus) Fauna Ještě než se podíváme na to, co nás nejvíce zajímá - tedy ryby a jinou vodní havěť, bych chtěl uvést některé živočichy, kteří žijí v oblastech okolo jezera Malawi. Předem se chci omluvit za velký počet latinských názvů, ale k mnoha živočichům jsem český název prostě nedohledal. Z hadů zde žije např. krajta písmenková, zmije útočná, kobra mosambická, z užovkovitých pak třeba Dromophis lineatus, Lycodonomorphus mlanjensis, Lycodonomorphus rufulus. Poměrně hojným plazem je krokodýl nilský, z ještěrů varan nilský a z želv pak druh Cycloderma frenatum. Na březích jezera žije samozřejmě i velký počet vodních ptáků. Můžeme zde zahlédnout volavku popelavou, volavku stříbřitou, rybaříka jižního, rybaříka velkého, rybáka bělokřídlého, kormorána dlouhoocasého, racka šedého, různé druhy ledňáčků, hus a kachen. Z dravců, kteří žijí na jezeře, je nejznámější asi orel jasnohlasý. Ze savců se nejčastěji vyskytuje hroch obojživelný a dva druhy vydry - africká a skvrnitá. V období sucha se samozřejmě do záplavových a bažinatých oblastí stahují ve velkém počtu i jiní savci - různé druhy antilop, buvoli, sloni, zebry, paviáni, kočkodani apod. Přesuňme se nyní pod vodní hladinu a podívejme se na život zde. Na úvod uvedu částečný přehled bezobratlých živočichů žijících v Malawi. - plži - Biomphalaria pfeifferi - Bulinus globosus - Bulinus nyassanus - Bulinus succinoides - Bellamya capillata - Bellamya jeffreysi - Bellamya robertsoni - Gabbiella stanleyi - Melanoides tuberculata - Melanoides virgulata - Melanoides nodicincta - Melanoides simonii - Melanoides polymorpha - Neothauma ecclesi - Lanistes ellipticus - Lanistes nasutu - Lanistes nyassanus - Lanistes solidusv - mlži - Aspatharia subreniformis - Chambardia nyassaensis - Mutela alata - Coelatura hypsiprymna - Coelatura mossambicensis - Nyassunio nyassaensis - Corbicula africana Ve skalnatých oblastech žijí i krásní modří krabi druhu Potamonautes lirrangensis, naopak písčité oblasti obývají krevetky caridina nilotica. - ryby Unikátnost a jedinečnost jezera Malawi spočívá v tom, že se zde vyskytuje mnoho endemických druhů ryb, zvláště pak z čeledi Cichlidae. Uvádí se, že v jezeře žije cca 1/3 všech známých druhů cichlid. V Malawi bylo popsáno přes 300 druhů endemických ryb, ale předpokládá se, že další druhy budou ještě objeveny a popsány. Specifikem jezera je i to, že některé druhy se vyskytují pouze na omezených lokalitách, jednotlivé zálivy nebo ostrovy jsou domovem unikátních populací. Velký počet endemických druhů mohl vzniknout jen díky mnoha různým typům prostředí, které jezero nabízí a také díky izolovanosti jezera. Pronikání ryb z řeky Zambezi brání prudké peřeje a vodopády na toku řeky Shire. Vzhledem k velké rozloze jezera a také rozmanitosti pobřeží nabízí Malawi rybám rozličná prostředí k životu. Na jednotlivé typy prostředí se adaptovaly různé druhy ryb, takže např. ryby hojné v oblasti volné vody nenajdeme u skalnatých pobřežních útesů. Skalnaté prostředí obývá mnoho druhů býložravých cichlid souhrnně označovaných jako "mbuna". Písčité prostředí vyhovuje naopak rybám rodu Haplochromis, Lethrinops, Oreochromis nebo Tilapia. V oblasti pelagické (volná hluboká voda) žijí velká hejna malawských sardelí druhu Engraulicypris sardella (domorodci nazývaných "usipa"). V oblasti volné mělčí vody blíže ke břehu, žijí i ryby označované jako "Utaka". Patří sem některé druhy z rodu Copadichromis, Cyrtocara a Mchenga. Žijí ve velkých hejnech, která tvoří společně i několik druhů ryb. Živí se různými korýši a planktonem. V zajetí vyžadují prostorné akvárium, krmení živým nebo mraženým krmením (dafnie, krevetky, komáří larvy), přijímají i vločky nebo granule. Chováme je ve větších skupinách (alespoň 6 ryb) v poměru několik samic na jednoho samce. Nejčastěji chovanou rybou ze skupiny "Utaka" je asi Copadichromis borleyi. Malawské sardele i ostatní ryby loví dravci jako např. sumci Bagrus meridionalis ("kampango") nebo ryby rodu Rhamphochromis (též zvaných "mcheni"). Mají štíhlé protáhlé tělo vhodné k rychlému plavání a tlamu přizpůsobenou k lovení ryb. Mezi ryby, které žijí ve velkých hloubkách ( i kolem 200 m) patří například Bagrus meridionalis, Dinotopterus foveolatus, D. felicibarbis, D. rotundifrons, Haplochromis heterotaenia, Synodontis nyassae (domorodci zvaný "nkholokolo") a Mortnyrus longirostris. Malawské ryby v akváriu Ryby, které se běžně objevují v nádržích akvaristů, lze rozdělit do dvou, respektive tří základních skupin (pozn. - v některých pramenech, ze kterých jsem čerpal, jsou ryby rodu Aulonocara řazeny mezi tzv. "Haps", v jiných zvlášť) "Mbuny" - souhrnně se tak označují cichlidy, které obývají skalnaté útesy jezera. V největší koncentraci je najdeme zhruba do hloubky 5 metrů. Do této skupiny řadíme cca 100 druhů cichlid. Obvykle žijí ve velkých hejnech. I tady samozřejmě existuje výjimka, např. druh Metriaclima livingstonii (lze najít i pod označením Pseudotropheus lanisticola, ale zřejmě jde o stejný druh). Ryby tohoto druhu neobývají skalnaté útesy, ale naopak písčité pláže. Jako úkryt v nebezpečí používají prázdné ulity plžů druhu Lanistes (stejné chování známe u mnoha druhů tanganických "šnekáčů", M. livingstonii ovšem na rozdíl od šnekáčů z Tanganiky, kteří do ulit i kladou jikry, nosí jikry v tlamce). Samci i samice mbun se vyznačují výrazným pestrým zbarvením. Nedorůstají nijak velkých rozměrů, živí se převážně řasami, najdou se mezi nimi i všežravci. Do této skupiny řadíme tyto rody: - Cyahtochromis - Cynotilapia - Genyochromis - Gephyrochromis - Iodotropheus - Labeotropheus - Labidochromis - Metriaclima - Melanochromis - Petrotilapia - Pseudotropheus Ryby ze skupiny mbuna pohlavně dospívají někdy kolem 1 roku a dožívají se cca 7 - 10 let. Samci jsou zpravidla větší než samice, jsou i výrazněji zbarveni a mají delší hřbetní, řitní a břišní ploutve. Mbuny jsou dosti agresivní ryby, hlavně samci napadají soky stejného druhu, ale mohou napadat i ryby jiných druhů, které jsou podobného tvaru a zbarvení. Považují je prostě za konkurenci při páření. Dominantní samec v akváriu je nejjasněji a nejvýrazněji vybarven. Subdominantní samci některých druhů mohou dokonce změnit vybarvení na "samičí", aby unikli napadání ze strany dominantního samce. Naopak ve skupinách, kde jsou pouze samice, může být dominantní samice některých druhů vybarvena jako samec. I v rámci jednoho druhu se může na různých lokalitách objevovat značná variabilita vybarvení, příkladem může být např. Metriaclima estherae, kdy samci mohou být modří, oranžoví nebo ve varietě OB (orange blotch), samice pak hnědé, oranžové nebo také skvrnité (OB). Mbuny se doporučuje chovat ve větších skupinách, kde se agrese dominantního samce rozprostře na více ryb. Chováme alespoň 2 samice na 1 samce. V akváriu je vhodné poskytnout rybám velké množství úkrytů. Samice je budou využívat k ukrytí před samcem, pokud nejsou připravené ke tření, subdominantní samci zde najdou případné útočiště před samcem dominantním. Rozmnožování mbun je poměrně jednoduché, patří mezi tlamovce. Samec před třením vyhloubí v písku jamku, do které pak láká natřásáním samici. Pokud dojde ke tření, tak samice vypouští jikry, které sbírá do tlamky. Samec vypouští mlíčí, které samice také nabírá do tlamky kde dojde k oplodnění jiker. Samci mnoha druhů mají na řitní ploutvi skvrny, které barvou a velikostí připomínají jikry. Samice se při tření snaží tyto "jikry" sebrat do tlamky a tím se zvyšuje pravděpodobnost nasátí většího množství mlíčí a oplodnění jiker. Jikry samice nosí 3 - 4 týdny. Počet mladých bývá mezi 10 - 30 v závislosti na velikosti a stáří samice. Během doby nošení jiker samice nepřijímá potravu a také se straní ostatních ryb. U příbuzných druhů mbun může docházet k vzájemnému křížení. Jak již bylo uvedeno výše, většina mbun jsou býložravci. Většinu dne tráví spásáním řas z kamenů. Pouze příležitostně si zpestří jídelníček nějakou masitou potravou (různými bezobratlými žijícími v řasách). Tomuto způsobu obživy je přizpůsobeno i jejich trávicí ústrojí, zejména velice dlouhá střeva, která jsou schopna získat potřebné živiny i z tuhých řas. Musíme k tomu přihlížet i při chovu v akváriu, nevhodná strava bohatá na živočišnou složku může mít v kombinaci s velkou žravostí mbun až fatální důsledky. Ryby nevhodně krmené mohou onemocnět nemocí zvanou "malawi bloat". Příčinou je zablokování průchodnosti střev, zřejmě v důsledku parazitárního napadení. Projevuje se nechutenstvím, nafouknutím břicha v pozdějších fázích bílým trusem, poleháváním ryb, ryby mohou mít i zarudlé skvrny kolem řitního otvoru nebo na těle, ryby mají poškozená játra a ledviny. Léčba je možná v prvních fázích entizolem. Mbuny tedy nekrmíme nítěnkami, patentkami, hovězím srdcem, krevetkami, granulemi s vysokým podílem rybí moučky apod., i když by je s chutí přijímaly. Naopak vhodná jsou krmiva s vysokým podílem rostlinné složky (spirulina), možné je ryby dokrmovat i zeleninou (salát, cuketa, okurka, hrášek atd.). I mezi mbunami ovšem existují výjimky např. některé druhy rodu Labidochromis se živí hlavně bezobratlými živočichy žijícími u dna. Existují i opravdoví "gurmáni", kteří si docela kuriózně obohacují jídelníček, např. druh Genyochromis mento okusuje ploutve a šupiny jiných cichlid, Pseudotropheus crabro zase vybírá jikry z hnízd sumců rodu Bagrus. Zvláštní styl získávání potravy má i Melanochromis labrosus, který svými pružnými "rty" obepne a uzavře skalní trhlinu, ve které se nachází kořist, a tu poté nasaje do tlamy. "Haps" - nebo také "non-mbuna" či Haplochromines, je vžité označení pro skupinu malawských cichlid, které nepatří mezi mbuny. Podskupinou jsou i ryby označované jako "Utaka" (viz. výše) Do této skupiny patří například tyto rody: - Aristochromis - Buccochromis - Caprichromis - Corematodus - Champsochromis - Chilotilapia - Copadichromis - Cyrtocara - Diplotaxodon - Eclectochromis - Dimidiochromis - Exochochromis - Hemitilapia - Lethrinops - Fossorochromis - Maravichomis - Mchenga - Mylochromis - Nimbochromis - Nyassachromis - Otopharynx - Placidochromis - Protomelas - Sciaenochromis - Taeniochromis - Tyrannochromis - Rhamphochromis Většina ryb ze skupiny "haps" jsou masožravci, živí se buď menšími rybami, potěrem jiných cichlid, různými bezobratlými živočichy, planktonem apod. Dorůstají větších rozměrů než mbuny. Některé druhy žíjí v blízkosti skalnatých břehů, jiné dávají přednost volné vodě. Na rozdíl od mbun jsou výrazně zbarveni pouze samci, samice a mladé ryby mají zpravidla nevýrazné stříbřité nebo hnědavé zbarvení. Protože jde o poměrně velké ryby, vyžadují i velká a prostorná akvária. Agresivita těchto ryb je o něco menší než u mbun. U této skupiny ryb je vhodné při chovu přihlédnout k jejich přirozenému životnímu prostředí v jezeře, některé druhy vyžadují množství kamenů, jiné naopak spíše volný prostor k plavání, nedostatek prostoru k plavání je může stresovat. Stejně jako mbuny, jsou i ryby ze skupiny "haps" tlamovci, mívají ale větší počet mláďat. Chováme v poměru 2 - 3 samice na 1 samce. "Peacock" cichlidy - někdy označované i jako "malawi butterfly" - do této skupiny řadíme ryby jediného rodu, a to Aulonocara. Ryby rodu Aulonocara obývají v jezeře většinou přechodové zóny mezi skalnatými a písčitými oblastmi. Mají velice dobře vyvinutý nervový systém, který jim umožňuje orientovat se a lovit potravu i v místech s nižší intenzitou slunečního světla. Aulonocary totiž nejčastěji najdeme v hloubkách mezi 6 - 40 m. Postranní čára těchto ryb je prodloužena až do oblasti hlavy, kde je napojena na systém rozšířených citlivých smyslových pórů, které vzhledem připomínají dírky na flétně. Tento charakteristický rys dal rodu Aulonocara i jméno, "aulos" znamená v řečtině flétna a "kara" pak hlava. O přizpůsobení na horší světelné podmínky svědčí i velké oči těchto ryb. Aulonocary jsou masožravé, v přirozeném prostředí plavou těsně nade dnem a pomocí již zmíněných pórů na hlavě zachycují vibrace vydávané pohybem různého hmyzu nebo bezobratlých živočichů žijících v substrátu dna. Poté naberou tlamkou písek i s kořistí, písek procedí přes žábry a kořist spolknou. Toto chování je možné pozorovat i v akváriu, ryby po krmení hledají ve dně zbytky krmení a cedí písek přes žábry. V akváriu můžeme ryby krmit jak granulemi, tak i živým nebo mraženým krmením. Aulonocary jsou mezi akvaristy oblíbené částečně z důvodu své poměrně mírné povahy, ale hlavně z důvodu úžasného vybarvení samců. Mladé ryby a samice jsou naopak nevýrazné, většinou hnědavého zbarvení. Samci pak mohou být zbarveni sytě modře, žlutě, oranžově, přes cihlovou až k červené. Navíc často plavou s roztaženými ploutvemi, což jim ještě přidává na atraktivnosti. I Aulonocary patří mezi tlamovce, samice nosí jikry v tlamce 3 - 4 týdny v závislosti na teplotě vody. Obvykle mívají mezi 10 - 50 jikrami. Pokud se akvarista chce zabývat odchovem Aulonocar, neměl by chovat více druhů v jedné nádrži, protože se mezi sebou lehce kříží. I pozdější odlovení ryb k chovu je ztíženo tím, že samice jednotlivých druhů jsou si velmi podobné. Asi jedinou rybou, která nepatří mezi cichlidy a je chována v nádržích akvaristů, je peřovec synodontis njassae. Jde o endemický druh peřovce, vyskytující se pouze v jezeře Malawi. Tento sumec dorůstá délky až 20 cm. V jezeře žije jak na skalnatých útesech, tak v oblastech volné vody až do hloubky kolem 220 m. V přední části hřbetní ploutve a na prsních ploutvích má kostěné výběžky údajně pokryté jedovatým sekretem. Živí se převážně živočišnou potravou, hlavně zooplanktonem. Zvláštností je, že dokážou v případě ohrožení vydávat pískavé zvuky. Jak na ně ... Základem je určitě akvárium. Pro chov afrických cichlid je nutné dostatečně prostorná nádrž (mé akvárium berte jako odstrašující příklad). Důležitější než výška akvária je spíše plocha dna. Pro chov ryb ze skupiny mbuna a pro aulonocary je doporučovaná spodní hranice někde kolem 250 - 300 litrů, pro ryby ze skupiny haps pak někde kolem 400 - 500 litrů. Některé druhy samozřejmě mohou vyžadovat i více. Důležitou věcí je určitě dostatečně výkonná biologická filtrace, nejlépe externí. Osvětlení není nutné nijak extrémně silné, vzhledem k tomu, že v biotopních nádržích typu Malawi se většinou nepěstují žádné rostliny. Na dno akvária použijeme nejlépe písek, barvu a zrnitost již nechám na uvážení každého. Jako dekorace se používají různé kameny, ze kterých se snažíme rybám vytvořit dostatek úkrytů. Pomocí kamenů můžeme i plochu dna akvária opticky rozdělit na několik teritorií a snížit tak částečně agresivitu ryb. Velice pěkně vypadají v akváriích s malawkami různá 3D pozadí, nejkrásnější je samozřejmě vlastnoručně vyrobené. Příznivci něčeho zeleného v akváriu by měli sáhnout po odolnějších rostlinách. Často se používají zejména různé druhy vallisnerií, anubiasy, Cryptocoryne aponogetifolia atd. Musíme ovšem počítat s tím, že mbuny rostliny ožírají a také je ryby mohou vyhrabávat ze substrátu při přípravě místa ke tření. Parametry vody byly uvedeny již výše, takže pouze pro zopakování - teplota 24 -28 °C, pH kolem 8, celková tvrdost 4 - 6 dGH, uhličitanovou tvrdostí 6-8 dKH, vysoká alkalita. Vzhledem k tomu, že malawské ryby nemají rády vysokou koncentraci dusíkatých látek, provádíme cca 1 x týdně výměnu části vody, zhruba 1/4 - 1/3. Zbývá již jen popřát hodně zdaru při výběru vhodné kombinace ryb z nepřeberného množství různých druhů a barevných variet. Doufám, že se Vám to povede a akvárium s těmito sladkovodními "korálovými" rybkami Vám bude přinášet alespoň tolik radosti a relaxace jako mně. Další informace najdete na: www.tlamovci.cz www.akvamalawi.com www.cichlidforum.com www.malawicichlids.com www.wikipedia.org http://www.afrikaonline.cz/view.php?cisloclanku=2005110301 http://en.wikipedia.org/wiki/David_Livingstone http://en.wikipedia.org/wiki/Great_Rift_Valley (Na těchto webech jsem čerpal i já)

Autor: enďus Vznik: 10. 10. 2008, 01:21 Editace: 10. 10. 2008, 01:21 Zobrazení: 5851 x

Videa k článku Biotop Malawi

Komentáře návštěvníků

+ vložit nový komentář


27. 10. 2009, 10:07 - mayinka - Parádní,ted přesně tohle potřebuju!!!

14. 10. 2008, 20:17 - PIETRO - Myslím že nepřeháním,nejsem sice super odborník ale vím že je to napsáno pro širkou veřejnost a tento článek bych ti doporučil rozšířit i na jiné veby, je fakt perfekt

14. 10. 2008, 19:08 - enďus - Díky Pietro, ale myslím, že přeháníš

13. 10. 2008, 21:34 - PIETRO - No klobouk dolů, četl jsem spousty článku a různých seminárních prací ale tá tvoje je opravdu exkluzivní , <BR> no jsem velmi překvapen a mile potěšen má poklona

12. 10. 2008, 19:18 - l.balda - teda Endusáku to musela být fuška ale přečtu si to až budu mít čas

11. 10. 2008, 13:56 - enďus - Vaše kladné ohlasy mě opravdu těší. Díky.
Škoda jen, že nemůžu článek doplnit fotografiemi (zapráskaný autorský práva ) Ale pokud máte někdo zájem koukněte na jezero Malawi na "Google Earth", jsou tam nádherný fotky

10. 10. 2008, 20:28 - vorech6-wolda - výbornej článek mělo by se zavest i hodnoceni článků

10. 10. 2008, 17:04 - Wels-fan - To je tera pekne clanek, dobra prace

10. 10. 2008, 16:13 - Lenka - Paráda báječný článek plný informací

10. 10. 2008, 07:12 - brova - Pěkný článek Enďo ...máš pochvalu


Zobrazit všechny komentáře k článku.