Anatomie ryby

Obsah:
Úvod
Pokryv těla
Ploutve
Postranní čára
Plynový měchýř
Barva

Úvod

Tvar těla ryby i další vnější znaky nám mohou mnohé napovědět o jejím způsobu života.

Vlající ploutve vypovídají o svém nositeli, že žije ve stojatých vodách, nebo pomalu tekoucích vodách a že i sám se pohybuje poměrně pomalu. Tělo s velkou ocasní ploutví je naproti tomu adaptací na prudce tekoucí bystřiny nebo otevřené plochy jezer.

Podle postavení úst lze odhadnout, ve kterých vrstvách vody jejich vlastník přijímá potravu. Nahoru směřující ústa mají ryby, které se nejčastěji pohybují pod hladinou. U ryb ze střední vrstvy sloupce nacházíme rovná ústa. Ryby dna mají ústa obrácena dolů a zespodu zploštělou dolní čelist. Takto vybavené nemusejí být pouze druhy vázané na dno, ale i ryby okusující řasy.

Pokryv těla

Povrch těla většiny ryb tvoří šupiny. Někteří sumci mají místo šupin vytvořené řady velkých kostěných plotének. Několik druhů ryb nemá ani šupiny, ani ploténky. (Takové ryby mohou těžko snášet některé léčebné přípravky).

Ploutve

Ploutví je většinou sedm. Slouží k pohybu a k udržování stability a v některých případech jako pomůcka při tření. Uplatňují se při námluvách předcházejících tření, jako nosiče jiker, mohou stimulovat oplodnění, nebo chránit plůdek.

Ocasní ploutev slouží jako pohonná jednotka. U některých druhů je spojena s břišními a řitní ploutví.

Hřbetní ploutev často slouží samcům k imponování samicím i k projevení hrozby jiným samcům. Některé druhy mají dvě oddělené hřbetní ploutve. Každá z nich se zkládá z tvrdých a rozvětvených paprsků. S věkem se u samců hřbetní ploutev prodlužuje vláknitými přírustky.

U většiny characid a členů čeledi Callichthyidae leží mezi hřbetní a ocasní ploutví ještě nepohyblivý výrůstek označovaný jako tuková ploutvička. Nepárová řitní ploutev leží na spodní straně těla a spolupracuje s výhodně naproti postavenou hřbetní ploutví na udržování stability. Řitní ploutev samců živorodek nemá běžný ploutvovitý tvar, ale je přeměněna v bičíkovitý pářící orgán, tzv. gonopodium.

Před řitní ploutví leží párové břišní ploutve. U čichavců a skalár tyto ploutve tvoří vlastně pouze jediný prodloužený paprsek. Mohou jim pohybovat směrem dopředu a prozkoumávat okolí. Druhy rodu corydoras mohou těmito ploutvemi přenášet jikry na zvolená třecí místa.

Přímo za skřelemi mají své místo prsní ploutve. Jsou používány k jemnému manévrování, pomocí těchto ploutví se některé ryby dokážou vymrštit nad hladinu. Samci některých druhů používají prsní ploutve k přilákání samičky ke tření.

Postranní čára

Ryby používají stejných pět smyslů jako my, ale mají ještě jeden smyslový systém navíc. Jeho funkce spočívá v tom, že do řady otvůrků zachycuje vodní vibrace a kanálky je přenáší do nervové soustavy. Tomuto systému říkáme postranní čára. V tmavých, neprůhledných vodách používají některé druhy ryb k orientaci a zachycení kořisti elektromagnetické vlny. Tetra slepá však svou cestu nachází pomocí postranní čáry.

Plynový měchýř

V klidu ryby udržují své postavení ve vodě (vznášejí se) pomocí vakovitého orgánu známého jako plynový měchýř.

Barva

Barva slouží rybám k rozlišení druhu a pohlaví. Poskytuje jim rovněž maskování a může být podnětem k rozmnožování. Je ovlivněna především dvěma faktory: odrazem a pigmentací. Vrstvy guaninu (odpadní produkt ledvin, který se z těla nevylučuje) pod šupinami odrážejí světlo a tím rybám poskytují jejich duhové odstíny. Ostatní barviva vznikají ve zvláštních buňkách, které se nazývají chromatofory. Ty se mohou rozpínat nebo smršťovat. Ryby, které jsou podchlazené, hladové nebo jinak rozrušené proto mohou zvýrazňovat nebo naopak tlumit své zbarvení.

Mnoho druhů mění své barvy v noci ve tmě a tak je brzy ráno uvidíme odlišně zbarvené, než jak jsme zvyklí přes den.