Potápění v Egyptě

Jak jsme jeli do Egypta

V tomto článku nenaleznete žádné povídání a vlastně ani nesouvisí se sladkovodními akvárii, ale nějak jsem se nemohl nepodělit o svůj nejkrásnější mořský zážitek. Jak to všechno začalo?

Byl to den blbec, takový ten, kdy už při probuzení víte, že co se může pokazit, pokazí se dnes. Seděli jsme s kolegyní Danielou u stolku na chodbě a upíjeli horkou čokoládu
z automatu, která byla chabou náhradou vynechaného oběda. Ani jsme nic neříkali, jenom seděli a unaveně koukali na poloprázdné plastikové kelímky. Stojí to za ... Chce to nějakou změnu. Řekli jsme to téměř zároveň a najednou nás posedla neodbytná myšlenka, že musíme něco podniknout. Nápad zaletět si na odpočinkovou dovolenou přišel během pár minut. Krátkou dovolenou někde, kde je hodně teplo a kde budeme celé dny relaxovat pod slunečníky a válet se. Přizvat k našemu plánu Terezu a Martina už bylo dílem dvou telefonátů. Za necelé tři týdny již přistávalo naše letadlo v Hurghadě a my se nemohli dočkat, až desinfekční porcí slivovice připravíme naše zhýčkané organismy na místní projímavé podmínky. Zabíralo to sice jenom částečně, ale v kombinaci s místním rumem, whiskou a vodkou jsme nijak zvlášť netrpěli. Až třetí den odpoledne.
Přišlo to známé nutkání něco změnit, tentokrát však nikoliv z nudy a únavy, ale z obavy o stav našich jater, která by alkoholovou léčbu přeci jenom nemusela snést. Druhý den už jsme si vybírali potápěčskou výbavu a poslouchali pokyny instruktora pro blížící se výpravu do tajemných hlubin (v našem případě spíš mělčin).

Vyrazili jsme hned ráno a už sama plavba na místo ponoru byla naprosto pohodovou záležitostí, ale to nejhezčí nás teprve čekalo, když jsme se potopili mezi korálové útesy necelých 10 metrů pod hladinou. Ta půlhodina pod vodou utekla neuvěřitelně rychle a zatímco zpočátku jsme vyvaleně pozorovali ten úžasný barevný život okolo nás, po chvíli přišel ještě jiný pocit. Neuvěřitelný klid a pohoda podmořského světa nás naprosto pohltila, jako bychom byli nadopování silnými hypnotiky navozující pocit nekonečné blaženosti. Ty pocity lze těžko přiblížit, alespoň tedy něco fotografií pocházejících
z mého prvního ponoru pod mořskou hladinu poblíž Egyptské Hurghady, zbytek by měl podle místních potápěčů, od kterých jsem fotografie získal s laskavým svolením ke zveřejnění na AQUAPAGE, pocházet ze stejné lokality. Pokud Vás fotky jenom trochu zaujmou, doporučuji při první příležitosti navléct neopren a vyzkoušet si potápění mezi korály na vlastní kůži.